BEROUNKA - DALŠÍ SPLNĚNÝ ÚSEK

BEROUNKA a další splněný úsek…!

Ahoj garážníci!
Tentokrát bych vám rád pověděl o mé cestě na krásné řece Berounce. Někteří z vás už můj záměr znáte, někteří ho teprve poznají. 🙂
Řeka Berounka je pro mě nejen kolébka krásné přírody a ještě krásnějších ryb, ale taky jedna velká škola. Berounka mě toho naučila opravdu mnoho a jsem rád že součástí její školy mohou nyní být i moje dvě děti.
Před pár lety mě napadlo, že by bylo hezké poznat Berounku ještě více, úplně celou. Od Plzně až po Prahu. Chtěl jsem si to ještě trošku okořenit, tak jsem si k tomu přidal úkol, že na každém úseku od jezu k jezu, musím chytit kapra nad 10kg. Ti z vás co Berounku znají ví, že některé úseky se dají zvládnout celkem lehce, ale některé tak jednoduché nejsou. Například úsek kde jsou zbořené staré jezy, které jsou na mapě stále označené jako jez, nelze je tedy vynechat, můžou daný úsek výrazně zkrátit i na pouhých 1-1,5 km a tím se stávají těžšími, ne však nereálnými pro splnění cíle.
Odměnou za toto dobrodružství by měla být kniha. Kam bych chtěl celé mé putování zaznamenat.
Když píši tyto řádky mám už pár úseků splněných a nyní bych se s vámi rád podělil, jak to v rychlosti probíhalo na tom posledním.
Letos oproti loňsku se nám celkem daří. O velikonoce jsme zlomili právě jeden krátký úsek se zbořeným jezem, na kterém jsem si lámal zuby více jak dva roky. Když nám osud dal konečně možnost posunout se dál, moc dlouho jsem neváhal. Bodejď by jo, hrozně jsem se těšil na nové dobrodružství, na další nový příběh.
S druhým prodlouženým víkendem přišel i náš čas. Ve čtvrtek po uspání dětí, vyrážím nejdříve bez prutů prozkoumat nový úsek řeky. Chtěl jsem vyrazit s dětmi a tak jsem nechtěl jet úplně naslepo. Také se jednalo o úsek, který byl už dále od našeho domu, nechtěl jsem tedy ztrácet moc času hledáním.
Našel jsem si čtyři místa, které se zdáli být pro výskyt větších ryb ideální. Druhý den ráno vše balím a vyrážíme směrem k řece.
Blížíme se k prvnímu místu a já už větřím problém. Bába (no dobře, starší paní :)) si mě odchytává a vysvětluje, že tady se bivakovat nesmí, 20 000,- pokuty a já nevím co všechno mi vyprávěla. Ke konci rozhovoru mi dochází, že mě chce dostat do kempu. Což mě opravdu nelákalo a tak se vydáváme na další místa.
Po příjezdu a trošku dle očekávání, zjišťujeme obsazení druhého a třetího místa, které jsem měl vyhlídlé.
Až poslední čtvrté místo, tím taky nejvýše možné chytatelné místo na tomto úseku, je volné.
Ze začátku jsem z něj měl obavy aby tam ryba vůbec byla, ale jak se nakonec ukázalo, byla!
Děti hned po příjezdu chtěli ´´rybářskou polévku´´ ( polévka z pytlíku:)). Dal jsem se do vaření a stavění zázemí.
Před polednem beru konečně na sebe prsačky a vyrážím prozkoumat vodu. Úsek nebyl moc široký, za to mě překvapil hloubkou a zajímavou strukturou dna. To mi hned dodalo pozitivní energii. Kolem 12h posílám montáže na vytipovaná místa.
Na jeden prut jsem dal zatím mojí nejúspěšnější zbraň na Berounku, tím je Crab s popkou stejné příchutě obalené v těstě. Začal jsem nejdříve s menší velikostí 16mm. Na druhý prut dávám v rámci testování náš nový krmák. Jako krmení jsem používal právě testovaný krmák, vše jsem půlil aby se to na místě udrželo co nejdéle, plus ke crabovi jsem házel pár 14mm peletek. Ke každé montáži jsem navíc dával tři rozpůlené kuličky v PVA.
Ani ne za hodinu dostáváme první divokou jízdu na crabíka. Kapr to nabral přímo po silném proudu a já myslel, že už mám splněno. Po vynoření trošku nevěřím jeho velikosti. Je úžasné jak takový pětikilový kapřík dokáže využít proud aby byl silnější.
Odpoledne přijíždí za námi Verča a my v tom dostáváme další záběr. Opět na crabíka podebírám o trochu většího, hlavně neskutečně krásného kapra. Díky Verče pořizujeme lepší fotky a užíváme si krásné odpoledne. Před setměním přichází opět další kapr na craba s popkou podobné váhové kategorie. Parádní! To je panečku začátek na novém úseku. Liboval jsem si. A čím dál tím i věřil v toho pravého kapra. Do půlnoci se už mimo tlouště nic nepovedlo a tak plný očekávání vyčkávám, co přinese další den.
Čtvrtá hodina ranní, pruty na svých místech. Pomalu se zavrtávám do spacáku a snažím se ještě aspoň na chvíli usnout. V tom přichází jízda na prut, který nám doposud mlčel. Na testovanou kuličku zdolávám svoji první rybu. Souboj trvá celkem dlouho. Ryba se drží u dna a já čím dál nervoznější vyhlížím co jsem to zapřáhl. Pak přece jen zvedám rybu výše až se na hladině přehoupl kapr s obří hlavou. Pěkně si u toho zachrochtal a já tušil, že by to mohl být on. Kdo v těchto momentech zůstává klidný nemá duši rybáře. 🙂
Když mám konečně kapra v síti, jen si ho prohlížím. V tu chvíli mě nezajímala váha, ale jen on samotný. Bylo krásné tiché ráno, příroda se pomalu probouzela a já tam stál, po pás ve vodě a užíval si ten daný moment. Moment kde jdou všechny cíle, směry, úkoly, výzvy atd.. stranou. Příroda, voda a zvířata je lék na vše. Tak to mám a tak to vždy mít budu.
Jste určitě zvědavý jaká byla jeho váha. Na Labi takové chytají na červíky, na Berounce je to o štěstí a na mě se v tu chvíli usmálo. Co je pro vás nyní klíčové, že to byl on, kapr který nás posunuje opět dál. Tady máme splněno!
Jelikož to nebyla odměna jen pro mě, čekal jsem na dceru, která ještě spinkala, na první ranní světlo. Aby jsme si ten moment mohli zaznamenat společně.
Sobotní den byl na počet ryb slabší, ale po takovém ránu, nám to ani nevadilo. Hráli jsme hry, odpoledne přijela Verča s Oskárkem. Během dne jsme sice nějaké záběry udělali, ale všechno zůstalo ve vázkách. Sice jsem montáž vždy dostal bez utržení ven, ale ryba už na konci nebyla. Až později odpoledne a opět v akci testovací kulička. Souboj tentokrát netrval tak dlouho, občas jsem sice zůstal viset za nějakým kamenem, ale přece jen po chvilce podebírám krásného šupíka a může začít další radostná show.
Večer nám další úspěch nepřinesl a tak plní očekávání vyhlížíme poslední ráno na tomto úseku.
O trošku později než byl plán, dávám pruty zpět na svá místa. Menší změna byla u levého prutu, dal jsem ho více na volnou vodu kvůli vázkám, které byli u druhého břehu, kde jsem ztratil sobotní ryby. Navíc jsem dal opět na radu Mii a místo craba nastražil její oblíbenou
jahůdku. Opět provedeni 16mm kulička v dipu s popkou. Vyplatilo se. Za okamžik dostáváme záběr a na podložce máme nejmenšího kapra výpravy. :))
Po ranní snídani nastává to, co nemáme rádi asi všichni rybáři. Balení. Ovšem pro nás to bylo jedno z nejkrásnějších balení za celou dobu co rybaříme.
Mezi devátou a jedenáctou jsme na břeh dostali tři kapry, nějaké tlouště a karase.
V nejlepším se má přestat?…blbost 😀
No jeli byste v ten moment domů??? Nešlo to, ale nakonec jsme zkrátka museli.
Co říct závěrem?
Další úsek pokořen,nezapomenutelné dobrodružství, setkání s novými lidmi, načerpání nových informací o další úsecích, ale hlavně další řádky do mého životního příběhu.
Toď asi vše…

Jo ještě jedna věc!
GARÁŽ prostě funguje a jsem rád, že mě osud přivedl právě k ní!!!
Mějte se krásně přátelé, ať vám to co nejvíce bere, užívejte naplno každou chvilku u vody!
My se budeme určitě opět brzy hlásit.
Za gáraž Milda s rodinou ;)